Sezóna rýmy, kašel a virózy nás nutí více než jindy k zamyšlení, zda děláme dost, abychom si ochránili svou imunitu a nepříjemným se dokázali vyhnout. Nedílnou součástí takové snahy je také příjem vitamínů. Velké dávky multivitaminových doplňků ale mohou mít někdy i nepříjemné vedlejší účinky.
Vitamíny jsou látky, které náš organismus, případně některé jeho části nezbytně potřebují pro své správné fungování. Jsou to vlastně látky, které iniciují chemické procesy v těle a podílejí se i na látkové přeměně. Zásadní jsou zejména pro imunitní systém, takže bez dostatku vitamínů můžeme snáze podlehnout různým infekcím.
Příliš mnoho některého z vitamínů nám může ale naopak i uškodit. Tento stav se označuje jako hypervitaminóza, naopak nedostatek vitamínů je hypovitaminóza (jinak také avitaminóza).
Protože část vitamínů je rozpustná výhradně v tucích, je pro optimální práci celého těla zásadní vyvážená strava (včetně dostatečného příjmu tuků). Její součástí jsou i vitamíny rozpustné ve vodě, které si na rozdíl od těch rozpustných v tucích, neumíme ukládat a musíme jen tedy doplňovat průběžně. Právě vyvážená strava by tedy měla předcházet stavům, kdy nemáme důležitých vitamínů dostatek.
Potřeba jednotlivých vitamínů je přitom pro různé skupiny osob různá. Ovlivňuje ji nejen dlouhodobý zdravotní stav, ale i akutní infekce, psychické rozpoložení, hormonální změny apod. Rozdíl je také v potřebě jednotlivých vitamínů z hlediska věku a pohlaví.
Pro regulaci optimálního denního příjmu bychom měli chápat několik základních pojmů. U vitamínů i minerálů se můžete setkat se zkratkami RDA, RDI nebo DDD. V podstatě jde o to samé. DDD je doporučená denní dávka, což je překlad původně anglických ekvivalentů RDI (Recommended Daily Intake = doporučený denní příjem) nebo RDA (Recommended Dietary Allowances = doporučené dietní dávky).
Tato doporučená množství se obvykle udávají v nějakém rozmezí, tedy jako minimální a maximální dávka dané látky, případně jako číslo udávají průměrnou doporučenou hodnotu. V novějších zdrojích ale byly tyto termíny nahrazeny pojmem referenční hodnota příjmu (RHP), případně reference intake (RI).
Jak jsme na tom s příjmem vitamínů se zjišťuje laboratorně. I u níže uvedených hodnot platí, že chroničtí nemocné osoby, lidé po úrazech, případně s akutní chorobou, ale také těhotné a kojící ženy mají hodnoty odlišné.
Všeho moc škodí, a to platí i o vitamínech. Proto si popíšeme, jaké jsou příznaky předávkování jednotlivými vitamíny a jaká to provází rizika (někdy se totiž mluví až o otravě vitamíny). Platí to zejména o vitamínech, které se rozpouštějí v tucích, které se v těle dlouhodobě ukládají a mohou až poškodit játra. Jde o vitamíny A, D, E a K. Ale přílišná konzumace není vhodná ani u vitamínů rozpustných ve vodě, které si tělo neukládá, i když hypervitaminóza se u nich vyskytuje jen zřídka.
Obecně platí, že pokud máte dostatečně pestrou a vyváženou stravu s přirozenými zdroji všech vitamínů, není potřeba si kupovat ještě vitamíny jako potravinové doplňky. Spíše zkuste vytěžit z potravin maximum příjmu vitamínů, což zahrnuje i správnou kuchyňskou přípravu a skladování.
S ohledem na to, že ne každý dbá na pestrou a zdravou stravu, může být ale někdy využití doplňků potřeba (typicky přes zimu nám např. chybí vitamín D). V těchto případech lze ale doporučit užívání takových multivitamínů, které se pohybují kolem 100 % doporučené denní dávky jednotlivých vitamínů. Setkat se můžete totiž i s doplňky, kam výrobci ve snaze se navzájem trumfnout dávají až tisíce procent DDD vitamínů.
Pozor také na to, abyste si nebrali například multivitaminy určené pro někoho jiného. Ženy a muži mají odlišné potravinové doplňky, protože i jejich těla potřebují rozdílný příjem vitamínů a minerálů. Také děti potřebují mnohem menší dávky než dospělí. Vysokými dávkami byste jim mohli naopak ublížit. Rodiče by proto měli vědět, jaké vitamíny potřebují děti v různých fázích života.
Pokud si nejste jisti, poraďte se se svým lékařem, který zná váš zdravotní stav, fyzickou konstituci i individuální potřeby vašeho těla. Pozor také na další dietní omezení. Pokud máte třeba problém s lepkem, vybírejte si multivitaminy bez lepku.
Nyní se tedy podívejme na to, jaké hodnoty jsou u vitamínů už vysoké a jak poznat, že jich možná užíváme až moc. U jednotlivých vitamínů vždy uvádíme hodnoty pro zdravé dospělé osoby, zhruba tedy pro věk 25 až 50 let.
Referenční hodnoty denního příjmu vitamínu A jsou pro muže 1 mg, pro ženu 0,8 mg. U těhotných žen od 4. měsíce těhotenství je potřeba příjem vyšší, a to 1,1 mg, u kojících žen 1,5 mg. Rozmezí pro normální hodnoty vitamínu A v krvi jsou 1,05 μmol/l až 2,8 μmol/l.
Přebytečný příjem vitamínu A se projevuje podrážděním, praskáním až krvácením rtů, suchou kůží i padáním vlasů. Může se nedostavit i nevolnost a zvracení, bolest kloubů, ale i apatie a problémy se zrakem.
Zvlášť opatrné by přitom měly být těhotné ženy, u nichž by hypervitaminóza A mohla vést až k vývojovým poruchám. Předávkování vede také i ke zvýšenému nitrolebnímu tlaku a může skončit kómatem či dokonce i smrtí.
Jako B je označována celá skupina vitamínů, které se svými vlivy na tělo i doporučeným dávkováním liší. Referenční hodnoty denního příjmu proto uvádíme v následující tabulce:
| Vitamín | Muž | Žena | Těhotná žena | Kojící žena |
| B1 | 1,2 mg | 1 mg | 1,2 mg (2. trimestr), 1,3 mg (3. trimestr) | 1,3 mg |
| B2 | 1,4 mg | 1,1 mg | 1,3 mg (2. trimestr), 1,4 mg (3. trimestr) | 1,4 mg |
| B3 | 15 mg | 12 mg | 14 mg (2. trimestr), 16 mg (3. trimestr) | 16 mg |
| B5 | 6 mg | 6 mg | – | – |
| B6 | 1,5 mg | 1,2 mg | 1,9 mg (od 4. měsíce těhotenství) | 1,9 mg |
| B7 | 30-60 µg | 30-60 µg | – | – |
| B9 | 300 µg | 300 µg | 550 µg | 450 µg |
| B12 | 3 µg | 3 µg | 3,5 µg | 4 µg |
Laboratorně se sledují zejména hodnoty následujících vitamínů B, jejichž hladina by se měla pohybovat v níže uvedeném rozmezí:
| Vitamín | Dolní mez | Horní mez |
| B1 | 115 nmol/l | 472 nmol/l |
| B2 | 228 nmol/l | 375 nmol/l |
| B6 | 20 nmol/l | 121 nmol/l |
| B9 | 8,83 nmol/l | 60,8 nmol/l |
| B12 | 138 pmol/l | 652 pmol/l |
U některých vitamínů skupiny B není vůbec známo, jaké jsou důsledky předávkování. Uvádíme tedy ty, u nichž tuto informaci známe.
Vitamín B3
Přílišný příjem vitamínu B3 se projevuje bolestmi žaludku, vysokým krevním tlakem, problémy s viděním až poškozením jater.
Vitamín B6
Přebytek vitamínu B6 způsobuje nevolnost, citlivost na světlo, pálení žáhy, neurologické problémy a kožní léze.
Vitamín B9
Pokud přijímáte příliš vysoké dávky vitamínu B9, mohou se dostavit neurologické problémy a oslabení imunitního systému. Negativně to může ovlivnit také psychický stav, a naopak zamaskovat nedostatek vitamínu B12.
Zdravý dospělý muž by měl denně přijímat 110 mg vitamínu C. Pro ženy je to 95 mg, ale od 4. měsíce těhotenství by měla být dávka vyšší, a to 105 mg denně. Kojící ženy by měly přijímat 125 mg vitamínu C každý den. Hladina vitamínu C v krvi se má u zdravého dospělého pohybovat v rozmezí 23 μmol/l až
85 μmol/l.
Nadměrné dávky vitaminu C mají výrazné projímavé účinky, mohou zapříčinit také křeče, nevolnost a zvracení. U vysokých dávek se mohou dostavit také migrény.
U vitamínu D se denní příjem pro zdravé muže a ženy neliší, jedná se 20 µg. U některých chronických chorob ale lékaři mohou doporučit dávky vyšší. Normální hladina vitamínu D v krvi je 75 nmol/l až 150 nmol/l (zdravý dospělý člověk).
Hypervitaminóza D způsobuje odvápnění měkkých tkání, ale naopak zvýšení hladiny vápníku v orgánech, což je může poškodit. Může vést také k narušení správného růstu, poškození ledvin, úbytku hmotnosti, ztráty chuti k jídlu a srdečním arytmiím.
U dospělého muže se doporučuje denní příjem vitamínu E v množství 14 mg. Pro ženy je to 12 mg, u těhotných 13 mg a kojících žen 17 mg. Normální hladina v krvi je 11,60 μmol/l až 41,8 μmol/l.
Hypervitaminóza E způsobuje přechodné žaludeční potíže a průjmy, ale může zapříčinit také krvácení, ovlivnit srážlivost krve a způsobit i mrtvici.
Pro muže je doporučená denní dávka 70 µg, pro ženy o něco méně, a to 60 µg.
Sám o sobě by neměl vyšší příjem vitamínu K působit negativně, ale vzájemně se ovlivňuje s některými léky, například s antibiotiky. I u vitamínu K by tedy měla být dodržována doporučená dávka, pokud lékař neurčí jinak.
V první řadě je dobré vědět, jak na tom jste. Pokud vnímáte jakýkoliv ze zmíněných stavů, navštivte lékaře a poraďte se s ním. Stejný příznak může způsobovat více věcí, nespoléhejte proto jen na to, že vysadíte nějaký doplněk stravy. Lékaře vyhledejte okamžitě také v případě, že máte podezření na předávkování vitamíny. Nezapomínejte, že dávkování dělá jed. I něco jinak velmi neškodného v malém množství může v enormním množství způsobit zdravotní komplikace.
Je třeba si také uvědomit, že komplikace si můžete způsobit nejen jednorázovým užitím příliš vysoké dávky nějakého vitamínu, ale i dlouhodobým užíváním i mírně vyšších dávek, než je doporučeno. Příjem z potravy a potravinových doplňků se sčítá. Pokud chcete vědět, jak na tom jste, můžete si zaplatit krevní rozbor na různé vitamíny i jako samoplátci.
I když smrt je v souvislosti s vitamíny zmiňována jen výjimečně, vyloučená není. Nikdy si proto sami neordinujte nic, a to včetně vitamínových doplňků, v příliš vysokých dávkách. Místo zlepšení zdraví byste si ho mohli poškodit.
Vánoce přinášejí radost i množství odpadu. Naučte se třídit obaly od dárků pomocí recyklačních značek…
Objevte výhody granitových dřezů pro vaši kuchyni. Odolnost, snadná údržba a elegantní design – investujte…
Tabulkový životopis je přehledný a strukturovaný, efektivně prezentuje vaše profesní zkušenosti, vzdělání a dovednosti. Jak…
Zjistěte, jaké jsou nejčastější příčiny bolesti zubů, jak je rozpoznat a co dělat pro jejich…
Jak poznat, kdy už nejsou dobré k jídlu? V tomto článku se podíváme na vše,…
Zjistěte, jak správně načepovat pivo, co je hladinka, šnyt, mlíko nebo čochtan. Naučte se tajemství…