Krajem Lázní Bělohrad, Hořic a Miletína na kole

Z Lázní Bělohrad vám nabízíme hezký a nepříliš náročný výlet směrem k Hořicím a rodišti K. J. Erbena, Miletínu. Jede se střídavě po silnicích a v lehkém terénu, pro trekingová kola je to ideální cesta.

Co vás na výletě čeká?

Trasa je dlouhá 28,5 km s celkovým převýšením 250 metrů. Můžete vyrazit pěšky nebo i na kole. Trasa začíná a končí v Lázních Bělohrad. Po cestě občerstvíte na následující místech:

• Lázně Bělohrad
• Hořice
• Miletín

Kudy vede trasa výletu?

Lázně Bělohrad, Dolní Nová Ves, Nový Dvůr, Černín, Rozsívačova skála, Hořický chlum, Hořice, U Jeníkova, Miletín, U Miletínka, Červená Třemešná, Nový Dvůr, Lázně Bělohrad

1. Z Malého náměstí v Lázních Bělohrad sledujte červenou turistickou značku, která vás povede prvním úsekem cesty na jih do Dolní Nové Vsi a pak na východ k Novému Dvoru. Dorazíte k němu po 2 km, odbočte zde doprava po žluté značce souběžné s cyklistickou trasou 4135. Po polní cestě se dostanete na rozcestí Černín. Cyklostezka se zde odpojí, pokračujte dál rovně směrem k Chlumskému lesu.
2. Žlutá značka, v tomto úseku pojmenovaná cesta K. V. Raise, vás vyvede od okraje lesa až na jeho hřeben, kde se z pěšiny napojíte na lesní těžařskou asfaltku. Úsek po pěšině může být technicky náročnější, ale jen na krátkou dobu. Po asfaltce se již jede dobře, po kilometru však odbočíte po žluté doprava opět na pěšinu.
3. Z kopce se dostanete na rozcestí Rozsívačova skála, kde se k vám připojí i Červená turistická značka. Až k Hořickému chlumu vedou obě značky společně, ale pak již sledujte jen červenou mířící k Masarykově věži samostatnosti na severním okraji města. Od ní vás čeká sjezd doprava až do centra Hořic. Zde se na hlavní Riegrově ulici dejte doleva, kromě žluté značky tu vedou také CT 4085 a CT 4086. Druhá zmíněná vás doprovodí dále, tedy zatím po Riegrově ulici rovně a pak přes část Doubravka podél řeky Bystřice k Jeníkovu.
4. Poté na Rozcestí U Jeníkova, asi 2,5 km za Hořicemi, jeďte rovně po CT 4086. Po ní se dostanete až do Miletína, kde si můžete udělat odbočku k rodnému domku K. J. Erbena podle místních směrovek.
5. Dále pokračujte po červené značce a CT 4137 na západ k rozcestí U Miletínka, odkud jeďte už jen po červené. Ta vás povede přes Červenou Třemešnou a pak dále cestou K. J. Erbena kolem hájovny Byšičky a kostela sv. Petra a Pavla až k Novému Dvoru, kudy jste jeli v úvodu výletu. Můžete zde odbočit doprava po CT 4135 a za obcí zahnout do centra Lázní Bělohrad po modré značce.

Město Hořice a okolí

Město Hořice se rozkládá na pozoruhodném místě. Na jižním úbočí Hořického chlumu, který bývá označován jako poslední výběžek Krkonoš, a tvoří tak klimatický předěl mezi úrodným Polabím na jihu a drsnějším podhůřím na severu. Vnitru tohoto útvaru, táhnoucího se v délce 20 km ve směru východozápad, je ukryto hlavní bohatství kraje – kvalitní pískovec, vhodný pro kamenické i sochařské práce.

Díky zmíněnému klimatickému předělu se v okolí Hořic, jen několik málo kilometrů od míst, kde by to již nebylo myslitelné, pěstují ovocné stromy. Především jabloně a třešně, i úrodná půda zde dává vysoké výnosy obilí, cukrové řepy i zeleniny. Tyto výhodné klimatické podmínky zdejší krajiny přilákaly první obyvatele již v období paleolitu a po nich se tu vystřídalo množství mladších kultur.

První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m n. m.), na němž pražští premonstráti založili v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší. Ve 13. století se osídlení přesouvá na strategicky výhodnější místo pod kopcem, což nepochybně souviselo s přeměnou vsi v městečko.

Díky zmíněným pískovcovým podložím v Hořicích vzniká jedinečná a velmi bohatá sochařská tradice, od 80. let 19. století zde existuje sochařsko-kamenická škola. Tak vzniklo ve městě i okolí mnoho pozoruhodných monumentů, například několik barokních sakrálních plastik v areálu děkanského kostela a na Gothardě, připisovaných žákům Braunovy školy, kteří přicházeli v průběhu první poloviny 18. století z nedalekého Kuksu.

Z roku 1824 pochází mariánský sloup na hořickém náměstí, dílo Josefa Rychtery. Tato sochařská a kamenická tradice je živá i v současnosti. Svědčí o tom každoroční sochařská symposia, probíhající od roku 1966 s přerušením v 70. a 80. letech doposud. Jejich výsledkem je unikátní sbírka světového sochařství v přírodě, umístěná na svazích Gothardu a při cestě k lomu U sv. Josefa. Hořice se tak jistě právem nazývají městem kamenné krásy.

Kontakt na infocentrum:

Náměstí Jiřího z Poděbrad 3,

telefon 492 105 432,

infocentrum@horice.org,

www.horice.org