Alergie na lepek se v poslední době dostává do popředí. Lepek je neustále brán jako vysoce škodlivý i pro zcela zdravé osoby a zpravidla je mu přisuzováno více negativních vlivů, než ve skutečnosti vytváří. Častěji než je dobré, je chybně zaměňována alergie na lepek s obyčejnější nesnášenlivostí lepku. Existuje spousta potravin, které jsou rozebírány a škodí lidskému organismu, ale lepek budí emoce daleko více. Internetové články lepku nepomáhají, očerňují ho a popisují negativní účinky na zdraví lidí a známé osobnosti před lepkem varují a nabádají k menší spotřebě. Je opravdu nutné neustále vyvolávat takový strach v lidech? Pojďme se společně podívat na tuto problematiku.
Začneme s tím nejhlavnějším, vysvětlíme si, co je vlastně lepek. Často se dočtete, že jde o proměnlivou směs bílkovin a jejich výskyt byl potvrzen již ve čtyřech typech obilovin, které zahrnují pšenici, žito, ječmen a oves. Z celého obsahu látek v zrnu má největší podíl právě lepek a zbytek obsahu tvoří výživné škroby, vitamíny a stopové látky. Při výrazu lepek, si většina z nás určitě spojí se slovem lepidlo, a nejsou ani daleko od pravdy. Lepek spojuje jednotlivé části zrna u sebe a platí, že čím více lepku obilovina obsahuje, tím je kvalitnější a má větší hodnotu. I kvůli těmto parametrům, vědci dali hlavy dohromady a pomohli vyšlechtit různé druhy odrůd.
Jaké jsou projevy alergie na lepek?
Tento název, i když neustále používaný veřejností, není přesný – ne v tomto případě. Správný odborný výraz je celiakie, který se začíná také uchycovat. Za alergickou reakcí a nesnášenlivostí se vynořuje skutečný důvod – nečekaná reakce autoimunitního systému, který má za úkol bránit naši imunitu. Lepek vyhodnotí jako hrozbu a napadá tenké střevo, které se po čase zanítí, což mu znemožní plnit svou funkci: vstřebávání živin z potravy. Naše tělo nebylo a není uzpůsobeno k trávení této bílkoviny, nemáme ve střevech dostatečné enzymy pro rozklad. Imunitní systém tedy s narušitelem bojuje, což je zcela přirozené a někomu to vůbec neuškodí. Při opačném efektu začne imunitní systém vyrábět autoprotilátky, které poškozují trávicí soustavu.
Jaké příznaky očekávat u alergie na lepek?
Projevy příznaků se objevují postupně a nikdy není jasné, kdy přesně udeří. Imunitnímu systému může trvat produkce protilátek i delší dobu, ale u každého jedince je tomu jinak. Můžete zaznamenat tyto příznaky:
- zvracení
- zácpu nebo průjem
- nadýmání
- chudokrevnost
- zvýšenou tvorbu aft
- zvýšenou kazivost zubů
- nedostatek živin
- změny nálad
- poruchu růstu
- bolesti hlavy
U alergie je jedno kolik vám je, jestli jde o děti nebo o dospělé, můžete ji získat postupem času. Nevěřte tomu, že se z ní dá vyrůst, projevy se mohou zmírnit, ale osoby trpící alergií na lepek musí doživotně užívat 100% bezlepkovou dietu. I nepatrné množství lepku umožní tvorbu protilátek typu IgA, což jsou imunoglobuliny. Proto nízko-lepkovou dietu ani nezkoušejte.
Celiakie, alergie nebo nesnášenlivost na lepek?
Mnoho lidí zaměňuje celiakii za alergii z pšeničné mouky, neboť při alergii vzniká hlavně otok sliznice tenkého střeva, kožní problémy ve formě vyrážek (kopřivka) a i jiné projevy týkající se alergie. Dalším rozdílem je, že alergie se projevuje do pár minut po požití lepku, kdy se začnou tvořit protilátky IgE. Mezi příznaky se řadí:
- kopřivka
- bolest žaludku
- průjem
- nadýmání
- zvracení
- rýma
- dušnost
- anafylaktický šok
- ekzém
Okamžité vysazení lepku povede ke zlepšení, někteří musí chodit na injekce k mírnění příznaků alergie a při správné a opakované aplikaci, můžete dosáhnout tolerance vůči lepku. Alergie vzniká již v útlém věku, mnohdy může i sama zmizet stejně jako se objevila – znenadání, což u celiakie není možné. U celiakie nikdy lepek už ani neuvidíte, jinak si vyvoláte příznaky. A co se týká nesnášenlivosti, zde stačí 1–2 roky nasadit bezlepkovou dietu a dále můžete pozvolna přejít zpět na vaši běžnou potravu.
Jak probíhá diagnostika alergie na lepek a nesnášenlivost?
I když si spousta lidí myslí, že samo přišlo na svou záhadnou nemoc a snaží se léčit sami bezlepkovou dietou, je pokaždé nutné jít k lékaři, aby osvětlil celý případ. Specialista vám onemocnění potvrdí gastroenterologickým vyšetřením. Za pomocí tohoto vyšetření vám budou prohlédnuta střeva a odebrán kousek tkáně, a nakonec přijdou krevní testy. Zkoumá se hladina určité skupiny imunoglobulinů. Doktor vám určitě nařídí bezlepkovou dietu, která ale nebude tak přísná jako u celiakie.
Zavedla se i diagnostika, která vyloučí úplnou celiakii, při níž jsou vám opět prohlédnuta střeva až do dvanáctníku a ze vzorků vám nesmí být zjištěna přítomnost protilátek tTG a endomyziální protilátky. Tito pacienti se potýkají s nespecifickými trávicími obtížemi, které ovlivňuje bezlepková dieta.
Při potvrzení pouhé nesnášenlivosti (intolerance) lepku není potřeba navštívit gastroenterologa, nýbrž alergologa, který zajistí krevní nebo kožní imunologické testy a podle nich zvolí léčbu.
Jak na bezlepkovou dietu?
Bílkoviny tohoto typu se v našem jídelníčku začaly objevovat během 1. sv. války z důvodu větší úrody pro lidi trpící hladem, ale naše trávení a imunitní systém, začaly dostávat šoky v podobě pšenice, ječmene, žita a ovsa. Lékařské studie potvrzují, že lidé trpícími těmito obtížemi, se po vysazení pečiva začali zlepšovat a trávení se vrátilo do zaběhlých kolejí, a to velmi rychle.
Ze svého jídelníčku rozhodně vyškrtněte moučné výrobky (pečivo, těstoviny, knedlíky a strouhanku), vločky, kroupy či krupici. Naopak se naučte vařit z kvalitních bílkovin, masa, vajec, olejů, sem tam přidejte ořechy a avokádo, ani luštěniny nejsou špatná volba, stejně jako brambory, rýže nebo pohanka.
Zjistěte vše o bezlepkovém stravování nebo se nechte inspirovat v článku Keto dieta: Potraviny, s kterými nešlápnete vedle, kde najdete mnoho bezlepkových potravin.
