Urbanizace s sebou přinesla jeden velký fenomén. Češi trávili víkendy na chatách a chalupách, do kterých se během léta (resp. během teplých dnů od poloviny jara do poloviny podzimu) pravidelně přesouvali. Dnes se kruh u mnohých uzavírá.
Jak vznikl fenomén chalupářství?
Rozvoj chalupářství byl postupný, došlo k němu v období socialismu a měl hned několik důvodů. V počátcích sloužily chaty a chalupy jako místo pro dovolenou. Kvůli uzavřeným hranicím a nedostatku rekreačních oblastí lidé trávili volno na své vlastní chatě či chalupě. V té době tedy tyto nemovitosti skutečně sloužily svým majitelům především právě během letních měsíců.
Skutečným fenoménem, jak jsme jej znali ještě před pár lety, se ale chalupaření stalo v době, kdy se statisíce obyvatel přestěhovaly do panelových sídlišť a došlo ke zrušení pracovních sobot. Trávit dvoudenní volno uvnitř panelového domu nebylo tím, co by si lidé představovali. A tak se obyvatelé – zejména z Prahy – začali každý víkend hromadně přesouvat z města na venkov.
Ještě donedávna platilo, že se celá rodina v pátek odpoledne sbalila a odjela na svou chatu na venkově. A kdo ještě dnes nemá svou chatu, tomu může pomoci půjčka online s tím, aby si ji mohl pořídit a vhodně vybavit.
Vzdálenosti se zkracují
Vývoj v posledních letech ale začal zažité zvyklosti měnit. V první řadě se v České republice značně rozšířila dálniční síť. V kombinaci s kvalitnějšími a rychlejšími auty se vzdálenosti zkracují. Připočítat můžeme i kvalitnější hromadnou dopravu – vlaky a autobusy dnes mezi Prahou a dalšími městy jezdí velice často a spolehlivě. A tak se vzdálenosti napříč republikou z hlediska časové náročnosti zkracují. Do zmíněné Prahy dnes zcela běžně lidé dojíždějí za prací nejen ze Středočeského kraje, ale také z Liberce, Ústí nad Labem, Pardubic či dokonce z jihočeského Písku.
Můžeme pracovat vzdáleně
Mění se i způsob práce. Loučíme se s dobou papírovou a vítáme dobu digitální. Její hlavní výhodou je skutečnost, že vám stačí notebook a telefon, připojení k internetu a můžete pracovat doslova kdekoliv. Neplatí to jen pro „ajťáky“. Z domu mohou pracovat účetní, právníci, telefonisté, manažeři. Zkrátka drtivá většina těch, jejichž pracovištěm je kancelář.
Výsledek? Z venkova na pár dní do města
A tak se misky vah překlopily zpět na druhou stranu. Stále více lidí bydlí na venkově – třeba ve svém původně víkendovém sídle – a do Prahy, resp. do svého pracoviště, dojíždí jen jednou či dvakrát týdně. Hlavní přerod nastal během epidemie COVID-19, kdy práce z domova byla nařízena povinně. Zaměstnanci i zaměstnavatelé zjistili, že tento systém spolupráce může fungovat ke spokojenosti na obou stranách.
